Skvělý způsob, jak skutečně vnímat své okolí, je hrát starou hru „Vidím něco, co ty nevidíš“. Cestou hledejte předměty a pak je pojmenujte známým rčením „Vidím něco, co vy nevidíte, a to je…“. Zlepšíte si tak nejen prostorové vidění na vaší túře, ale také schopnost komunikace
povýšen. Čas uteče a než se nadějete, dorazíte do cíle vaší túry.

Pokud jste v předchozí hře viděli nějaké zajímavé věci, věnujte si čas a prozkoumejte je blíže. Vše, co cestou objevíte a co vypadá vzrušující, si můžete zblízka prohlédnout – od šišek legračního tvaru až po různobarevné kameny a listy. Přírodu tedy na výletě jen tak neuvidíte
blíže, ale na konci máte i pěkný suvenýr.

Důležité: Dotýkejte se a berte s sebou pouze to, co je povoleno a ne jedovaté!

Při turistice nemusíte vždy jen „chodit“. Proč prostě nevyzkoušíte alternativní pohyby? Každý člověk může zase přijít se zvláštním způsobem, jak se pohybovat. Například poskakujete, plazíte se nebo cváláte na další lavičku nebo křižovatku. Během chvilky tak urazíte pár metrů, pořádně protřepete všechny své končetiny a navíc podpoříte kreativitu.

O mnoha stanicích podél turistických tras se tradují legendy a legendy. Ale co takhle vymyslet si svůj vlastní příběh pro jednu ze svých túr? Jeden člověk z rodiny začne a jednou větou řekne něco, co si o túře právě vymyslel. Pak přijde další osoba s větou, pak další a nakonec jste napsali svůj vlastní příběh. Věci, které cestou uvidíte, klidně zahrňte do svých kreativních příběhů – velký starý strom, horské jezero nebo ptáka, který se k vám třepotá… fantazii se meze nekladou!